Good Charlotte v Praze, to byla báječná show se vším všudy

3. dubna 2008 v 17:53 | coke ;} |  Nowinky a zaujimawosti
goodcharlotte-live-praha2008-1.jpgV neděli 30. března se v pražském Kongresovém centru představila jedna z nejvýraznějších kapel moderní pop-punkové scény. Američané Good Charlotte navíc zavítali do České republiky vůbec poprvé ve své kariéře. Mediální pozornost, které se jejich vystoupení dostalo, nemá cenu jakýmkoliv způsobem rozebírat. To opravdu důležité se totiž odehrálo přímo v sále.

Musím se přiznat, že patřím mezi fanoušky, kteří si při vystoupeních zahraničních kapel raději přejí, aby si daný interpret přivezl nějakou tu vlastní předkapelu, kterou našinec nemá možnost vidět každý den. Poctu předskakovat známé zahraniční formaci však nakonec dostala tuzemská stálice Clou. Ti po nástupu doprovázeném melodií z Hvězdných válek spustili přehlídku svých největších hitů, mezi nimiž nechyběly Snowy Wings, Lean on My Shoulder a především fanoušky oblíbený Island Sun. Z Clou byla cítit energie a touha předvést se v co nejlepším světle, čímž svoji roli splnili dokonale. Téměř zaplněný sál reagoval na písně pozitivně a publikum dalo jasně najevo, že koncert si přišlo užít na sto procent.

Po technické pauze určené k úpravě pódia pro hlavní hvězdy večera se konečně objevila vytoužená pětice mladých mužů v čele s Benji a Joelem Maddenovými, kteří dokázali spolehlivě vyburcovat především dívčí část mladého publika. Hned první tóny byly věnovány povedenému singlu The River z aktuální desky "Good Morning Revival". Ani Good Charlotte se však nevyhnuli obvyklému koncertnímu problému, a tak vyzněla první skladba spíše jako parodie na píseň, kterou většina z přihlížejících znala velmi dobře z hudebních televizních stanic.

Postupně však kapela svůj zvuk vyladila do přijatelnější podoby, i když především zpěv zůstal málo výrazný, a pustila se do dobývání pražského Kongresového centra. Zbraní jí bylo nepřeberné množství hitů z tří předešlých desek. Vůdčí roli samozřejmě zaujaly melodie z poslední desky, překvapivě doplněné požehnaným množstvím punk-rockovějších songů z šest let starého titulu "The Young and The Hopeless". Početné zastoupení měla i "The Chronicles of Life and Death". Naopak na okraji zájmu zůstala nejstarší eponymní deska.

Good Charlotte se však blýskli i několika nápady, které dodaly jejich vystoupení na přitažlivosti. Hned při páté skladbě se neostýchali sáhnout do cizího repertoáru a vybrali si chytlavou píseň So Lonely od legendárních The Police. To předvedli později ještě jednou, když zpěvák Joel věnoval své partnerce Nicole Richie a nedávno narozené dcerce cover skladby Love Songod The Cure. Zajímavým zpestřením byl i nápad zapojit klávesy, které obsluhoval kytarista Billy Martin.

To však stále nebylo vše. Přibližně ve dvou třetinách koncertu se celé seskupení odebralo mimo jeviště, kde zůstal pouze osamocený Benji Madden s akustickou kytarou. Tato krátká vsuvka tvořená pomalými skladbami - Emotionless a Where Would We Be Now - by se dala nejspíš označit za největší okamžik nedělního vystoupení. Benji předvedl silně osobitý pěvecký výkon, jímž hravě zastínil svého bratra.

goodcharlotte-live-praha2008-2.jpgJoel však spoléhal na jiné atributy než je čistý pěvecký projev. Po celou dobu byl v neustálém pohybu, čile komunikoval s davem a celkově působil hodně přátelsky, čímž si podmanil většinu přihlížejících a vyvrátil tak jakékoliv domněnky o nafoukané hvězdě. Neopomněl samozřejmě, jak už tak bývá zvykem, vychválit krásu českých žen nebo aktivitu publika v Kongresovém centru. To si zaslouží obdiv, poněvadž dokázalo držet skvělou atmosféru a nezapomnělo hlasitě ocenit veškeré konání svých hvězd. Naštěstí ovšem nedocházelo k podobně fanatickým upištěným projevům, tak jak si je pamatujeme z My Chemical Romance. Někteří jedinci si snad jenom mohli odpustit neustále focení a nahrávání svítícími mobily, které chvílemi nabývalo otravných dimenzí. Dejme tomu, že tak činili, aby si uchovali nějakou tu památku na své oblíbence, které možná viděli poprvé a naposledy. O to je však překvapivější scéna, kdy se po doznění závěrečných tónů a odchodu kapely do zákulisí začal dav hromadně hrnout k východům. Ani náznak pokusu o vyvolání přídavku. Úplné finále celého koncertu tak mělo trochu zvláštní příchuť.

Překvapením naopak bylo příjemné prostředí Kongresového centra, jehož se mnozí obávali. Jedinou, avšak zásadní, nevýhodou však bylo poměrně nízké pódium. Kdykoliv totiž Joel zavelel k hromadnému zvednutí rukou, měli fanoušci ze zadních řad téměř nulovou možnost vidět cokoliv, co se vpředu děje.

Pokud někdo navštívil pražský koncert Good Charlotte a očekával energickou punk-rockovou show, odcházel velmi pravděpodobně zklamán. Tahle americká parta už totiž dávno sází na mainstreamovější melodie, což dokazovala i její jistota při tanečnějších písních jako I Just Wanna Live nebo Dance Floor Anthem, u nichž získávala největší odezvu z publika. Co však kapela poztrácela v náboji, to získala svým přátelským přístupem a snahou do svého vystoupení zařadit výše zmíněné prvky, jakými jsou klávesy, akustická kytara nebo přezpívané skladby jiných interpretů. Pohodové vystoupení této velké americké kapely tak dozajista potěšilo oddané fanoušky i mnohé nestranné návštěvníky.

Set-list (Good Charlotte):

01. The River
02. Anthem
03. The Chronicles of Life and Death
04. My Bloody Valentine
05. So Lonely (The Police cover)
06. Keep Your Hands Off My Girl
07. S.O.S.
08. Girls & Boys
09. East Coast Anthem
10. Victims of Love
11. Predictable
12. The Young and The Hopeless
13. Hold On
14. Where Would We Be Now (akusticky)
15. Emotionless (akusticky)
16. The World Is Black
17. Love Song (The Cure cover)
18. Dance Floor Anthem
19. I Just Wanna Live
20. Lifestyles of the Rich and Famous
 

Peklo :D

8. března 2008 v 8:31 | Immortal Vampire |  Haluze :D
Otázka Extra (Bonus): "Je peklo exotermické (uvolňuje teplo) nebo endotermické (absorbuje teplo)?"

Většina studentů napsala své domněnky na základě Boylova zákona (plyn se ochlazuje, když se roztahuje, a zahřívá se, když je stlačován) nebo nějakou variantu.

Jeden student ale napsal toto:
Nejprve musíme vědět, jak se hmota pekla mění v čase. Potřebujeme tedy vědět poměr, ve kterém duše přicházejí do pekla, a poměr, ve kterém z něj odcházejí. Myslím, že můžeme předpokládat, že duše která se dostane do pekla, již nevyjde. Tudíž neodchází žádná duše. Pro představu, kolik duší přichází do pekla, se podívejme na jednotlivá náboženství v dnešním světě. Většina z nich tvrdí, že kdo není příslušníkem dané církve, přijde do pekla. od okamžiku, kdy existuje více než jedno náboženství a lidé nepatří do více než jedné církve můžeme předpokládat, že všechny duše přijdou do pekla. Na základě poměru mezi natalitou a mortalitou můžeme očekávat, že počet duší v pekle exponenciálně roste. Nyní se podívejme na poměr změny objemu pekla, protože podle Boyleova zákona pro udržení stejného tlaku a teploty musí objem růst úměrně k počtu přijatých duší.

To nám dává dvě možnosti:
1) Jestliže se objem pekla zvětšuje pomaleji než v poměru, v jakém přicházejí duše do pekla,
Teplota a tlak pekla porostou, až peklo vybuchne.
2) Jestliže peklo roste rychleji než v poměru k přicházejícím duším, teplota a tlak budou klesat, až peklo zmrzne. Která z možností je správná?

Jestliže přijmeme postulát, který nastolila Tereza v prvním ročníku, čili
"Dříve bude v pekle zima, než se s tebou vyspím" a se zřetelem k tomu, že se mnou vyspala včera, musí být správná varianta číslo 2, peklo je tedy nepochybně exotermické a již zmrzlo. Závěr této teorie je, že pokud peklo zmrzlo, nepřijímá další duše, zaniklo a zůstalo pouze nebe, což je důkaz boží existence, který vysvětluje, proč Tereza včera v noci křičela "Ach můj Bože!"

Tento student jako jediný dostal 10 bodů.

Straight-edge – víc než jen filozofie

6. února 2008 v 15:26 | coke ;} |  Emo

Straight-edge - víc než jen filozofie


sxe-angel.jpgNa našem diskusním fóru se nedávno rozběhla zajímavá diskuze o jedné z nejvýraznějších odnoží hard-coreu - o straight-edge. Pochopitelně se ukázalo, že lidé, kteří s touto životní filozofií nemají vlastní zkušenosti, většinou přesně neví, co všechno tento pojem zahrnuje. Proto jsem zapátral po článku, který jsem si kdysi vytvořil, abych těm, kteří o to mají zájem, přiblížil, co to straight-edge vlastně je a případně některé z vás podmanil (nebo dokonce vyprovokoval) k zapojení se do zmíněné diskuze.


Úvodem

Řada z vás se již určitě setkala se zkratkami sXe, SxE, xXx, SE, Edge a věřím, že další řada z té řady z vás si lámala hlavu nad tím, co by to mohlo znamenat. Pokud jste pátrali v těch správných, (v tomto případě) hard-coreových končinách, tak vás každá z těchto abreviatur jistě dovedla k jedinému - Straight Edge (do češtiny často překládán jako čistý štít nebo jasný cíl).

Straight-edge je nedílnou součástí punkové kultury. Je to moderní ideologie, způsob života, osobní přesvědčení, hnutí a filozofie. Není to víra nebo náboženství. Šíří se stejně jako punk - hudbou. V podstatě se šíří stejnou hudbou, nejčastěji však punk-rockovou odnoží hard-corem (dále HC) a v současnosti popř. post-HC. Od jisté doby je také často sdružován s emotivním HC (emo) později dokonce s pop-punkem (á la My Chemical Romance), díky jeho zavádějícímu označování právě za emo, to však většina lidí majících sXe popírá nebo si to odmítá připustit.

Asi jste si všimli, že jsem napsal:"lidé mající sXe." Ano - spíše se používalo sloveso mít, než být, ovšem dnes se to libovolně zaměňuje. To já jenom kdybyste chtěli třeba někdy zamachrovat.


Kde se vzal?

Než začnu psát o vývoji, bylo by dobré říct, o čem tato ideologie vlastně je a kde se vzala. Začnu tím, kde se zrodila, abych vás mohl ještě chvilku napínat.

Vznikla na úplném konci 70. let 20.stol.(tudíž je jen o něco mladší než punk sám) v hlavním městě USA, Washingtonu D.C. a v tamější HC punkové scéně jako reakce na tehdejší poměry v punku a mládeže všeobecně. První sXe skupinou vůbec byli The Teen Idles. Fungovali pouze 14 měsíců, ale stihli položit základy této filozofie a v roce 1980 vydat EP "Minor Disturbance". V The Teen Idles byli hlavními "propagátory" straight-edge basák Ian MacKaye a bubeník Jeff Nelson. Tito dva se stali osudovými kamarády, kteří založili svůj vlastní, nezávislý, DIY (Do It Yourself - přel. "udělej si sám"; etika založená proti komerci, globalizaci a konzumu) label Dischord Records, který byl a je pro (nejen) tamější HC scénu nadmíru důležitý. "Minor Disturbance" byl prvním počinem Dischord Rec.

Po rozpadu The Teen Idles se MacKaye a Nelson rozhodli založit další, asi nejznámější sXe skupinu, Minor Threat (opět Dischord Rec.). MacKaye se přesunul od basy k hlavním vokálům, tzn. na více tvůrčí a viditelnou pozici, protože cítil, že má lidem co říct. A lidé poslouchali. V roce 1981 vydali na eponymním EPčku píseň, která se stala jakýmsi manifestem této myšlenky, a podle níž se celé toto hnutí jmenuje - čili píseň Straight Edge. MacKaye ji na koncertech uváděl velmi příhodnými slovy:"Don't smoke! Don't drink! Don 't fuck!'"(Nehulte! Nechlastejte! Nešukejte!).

I'm a person just like you
But I've got better things to do
Than sit around and fuck my head
Hang out with the living dead
Snort white shit up my nose
Pass out at the shows
I don't even think about speed
That's something I just don't need

!!! I'VE GOT STRAIGHT EDGE !!!

(ukázka písně Straight Edge - Minor Threat)



Kdo je (má) Straight-edge?

A konečně se dostávám k samotné podstatě tohoto textu - o co vlastně jde?

Lidé mající straight-edge abstinují od alkoholu, jakýchkoliv drog (lehkých, jako jsou např. cigarety, včetně) a promiskuity (běžné a časté tělesné obcování s nestálými partnery; zjednodušeně - děvkaření). Straight-edge je také proti fyzické agresivitě (někdy až zakazování pogování na koncertech apod.). Toto je naprostý základ straight-edge. Samozřejmě jako téměř všechno má i sXe svůj vývoj, který jeho zásady rozšířil (někdy až do extrémů jako např. nepožívat ani léky). Z punku si zachoval odkaz k ateismu, anarchismu, anti-rasismu a DIY etiku - později vegetariánství (až veganství), zájem o rovnost práv (např. svoboda zvířat, rovnoprávnost žen…) apod.


Proč vznikl?

Jak už jsem napsal výše, vznikl právě jako reakce na tehdejší poměry v punku a mládeže všeobecně. V době kdy sXe vznikl, bylo užívání drog mezi mládeží zcela běžné a punkáči, často se obracející na anglický model (á la Sex Pistols), se chovali příliš nevázaně a agresivně přičemž nadmíru konzumovali alkohol a právě zmiňované drogy.

Spousta lidí chtěla punk změnit a osvobodit od té sebe-destruktivní a bolest-páchající nálepky, která měla za heslo:"Seru na tebe! Seru na svět!" Někteří konvertovali k sXe a velká spousta lidí díky němu najednou v punku našla hlubší smysl, a i když se třeba přímo edge nestali, pochopili, že je to jedna z cest, kterou by se dal punk zase někam dál posunout.


Jak vypadají?

Jelikož sXe je subkultura punku, tak je podle oblečení a vzhledu mnohdy ani nepoznáte nebo se oblékají jako no-future punkáči nebo skejťáci. Podle hader nic nezjistíte, nanejvýš že mají něco s punkem. A s účesem je to naprosto to samé. Někdo má mohawk, jiný patku, někdo je plešatý a nebo má běžné nevýstřední vlasy. To funguje jako dokonalá obrana proti módě a pozérství a jako důkaz toho, že straight-edge je čistě o tom, jací jste a jak smýšlíte, nikoli o tom, jakým výzorem ostatní zaujmete. A i kdyby existovalo něco jako sXe styl oblečení, tak do týdne stejně každý pozná, jak na tom jste.

teen-idles-minor-disturbance.jpgJediná možnost, jak poznat potenciálního edgera je podle ruky, nebo obou. Někteří edgeři si nad záprstními kůstkami na hřbetu ruky nechávají vytetovat X (křížek) nebo si ho tam malují fixem (protože tetování může vadit např. v zaměstnání). Je to jeden z ironických symbolů, který zavedli The Teen Idles. Když koncertovali na západním pobřeží, kde nebyli tolik známí, měli problém se vůbec dostat do klubu, kde měli hrát, protože jim ještě nebylo 21 (až od 21 let v USA můžete konzumovat alkohol). The Teen Idles tedy navrhli, ať je nějak označí, aby je u baru poznali. Jak mnozí tušíte, nechali se označkovat právě tímto X. Po návratu do Washingtonu se toho nechtěli vzdát a už to bylo.

Další poznávací znak je XXX. S tím přišel Jeff Nelson, když ve Washingtonské vlajce nahradil 3 hvězdičky za 3 křížky. Mluví se o tom, že každý z křížků znamená jednu základní sXe etiku - vám už známé "Don't Smoke!…"

Takže jediný způsob jak nahodit sXe pózu je ten křížek, avšak problém tkví v tom, že skoro nikdo neví, co to znamená a nebo co to vůbec má naznačovat. Tudíž máte prostě smůlu.


Vývoj

Odkaz, který položili The Teen Idles, Minor Threat a nebo třeba i SOA, se začal rozšiřovat. V Bostonu si to vzali k srdci SS Decontrol a DYS, na západě Unity, Uniform Choice a 7Seconds.

Who drinks the barley?
Who drinks the grain?
Who shoots that shit into their veins?
Is there really the need for the use of dope?
Does it solve ones problems
Can it help one cope?

(ukázka písně Straight and Alert - Uniform Choice)


První vlna skončila někdy okolo roku 1984, kdy se mnoho zásadních skupin rozpadlo (Minor Threat včetně). Bylo potřeba někoho, kdo to zase oživí. Hodně se na tom podílel newyorský HC, kde začala vznikat nová páteř sXe, která jej prodrala zase na vyšší úroveň. Nejzásadnější skupina byla asi Youth of Today, se svým albem "Can't Close My Eyes" (1985). Členové Youth of Today působili také v dalších kapelách jako byly Gorilla Biscuits, Bold, Side by Side, Judge a Project X. Ze sXe se najednou začalo stávat více hnutí než jen individualistický přístup k životu. Některé z jmenovaných skupin mají na svědomí také vznik nové další subkultury nazývané Youth Crew, ale o tom možná jindy.

Na konci 80. let a začátku 90. se edge hodně rozšířil. V Kalifornii to byli Inside Out, Instead, Chain of Strength, Outspoken, No for an Answer, Carry Nation a třeba Unbroken. Další důležité středisko bylo v Seattlu - Brotherhood a Undertow. Na východě navazovali Turning Point, Mouthpiece, Flagmen, Crud, Battery, Lifetime,…

Polovina 90. let byla pro sXe nešťastná. Ne, že by nebyly skupiny, ale naopak byly až přemíru aktivní. Vznikaly spíše tvrdší skupiny metalovějšího ražení. Earth Crisis, One King Down, Brother's Keeper a Strife. V myšlence sXe se hodně opíraly o vegetariánství, veganství a práva zvířat. Jejich chování bylo až aktivistické a příliš násilné. Spousty lidí toto období dokonce již ani ke sXe nepřiřazuje.

Street by street.
Block by block.
Taking it all back.
The youth's immersed in poison
Turn the tide counterattack.
Violence against violence,
Let the roundups begin.
A firestorm to purify the bane that society drowns in.

(ukázka písně Firestorm - Earth Crisis)


Kromě těchto seskupení působila v té době také i nová, která si držela a propagovala běžný edge přístup. In My Eyes, Hands Tide, Atari, Rancor, 97a, Better Than a Thousand,…

champion.jpgA nyní zpět do současnosti. Od roku 2000 je asi nejméně sXe skupin a lidí, nicméně ti, co edge jsou, překypují hrdostí a oddáním z celého svého srdce. Skončila éra kapel, které byly složené z těch nejostřílenějších sXe mazáků, jimž bylo přes 30, jako např. Over My Dead Body a A.18. Jejich pomyslnou štafetu převzaly mladší a přinejmenším stejně houževnaté skupiny With Honor, Casey Jones, Champion, Blue Monday nebo The Answer. Avšak ani ty tady nebudou věčně - viz Champion.

I've let tomorrow be a good excuse for
Not changing today
Looking over our lists of to-do's routines have gotten in the way
Day in, day out it becomes the same
I'm tired of standing for nothing and sleepwalking our time away

Leaving our questions unanswered
Or never asking at all

Could we be something more?
Than we are right now?
Eyes closed, shut tight,
Apathy has us by the throat,
Loosen the ropes and let our dreams take flight!

So often we let our dreams fall away but not this time… let's go

I feel like I've never wanted something so bad as this
Stand up and be something more!

We'll make a change
STAND UP
No time to waste
RIGHT NOW
STRAIGHT EDGE

(ukázka písně The Mirror - With Honor)



Závěrem

Tak snad teď máte představu o tom, co to straight-edge je. Dál bych chtěl ještě zdůvodnit to, proč jsem sem nenapsal příčiny, z jakých se lidé stávají edge. Má to své opodstatnění. Každý ten svůj důvod zná a ten kdo sXe není, tak si asi dokáže sám odvodit, co mu v tom brání.

A na úplný konec bych se pokusil zformulovat něco, co celý tento text shrne do několika málo vět a co bude nemile zavánět definicí, i když předem tuším, že to bude fiasko.

Straight-edge je moderní filozofie a ideologie, jejíž hlavní myšlenkou je abstinence od jakýchkoliv drog, alkoholu, a promiskuity. Je zároveň subkulturou punku, která je zaměřena proti jakémukoliv násilí. K rozšířenému chápání pojmu straight-edge může patřit také vegetariánství až veganství, ateismus, anarchismus, DIY etika a anti-rasismus.
(www.ipunk.cz)
 


From Autumn To Ashes v Praze, již příští týden

25. ledna 2008 v 13:25 | coke ;} |  Nowinky a zaujimawosti
from-autumn-to-ashes-pr2008.jpgPosledních několik let je pro domácí příznivce pop-punku, emocore a dalších současných subžánrů, vzniklých na základech klasického punk-rocku a hardcore, velmi příznivých. Díky moderním technologiím se zvýšila dostupnost nahrávek kapel z celého světa, v závislosti na tom se zkvalitnila informovanost, a v neposlední řadě rostou i možnosti fanoušků zažít na vlastní kůži koncerty svých oblíbenců, na něž museli v předchozích časech cestovat minimálně půl dne k naši západním sousedům.

Další z řady zcela zásadních, notoricky populárních a dlouhodobě respektovaných kapel, která poctí svou návštěvou Českou republiku, bude po Further Seems Forever, Anti-Flag, Rise Against, My Chemical Romance a Funeral For A Friend pětice z New Yorku a okolí, známá pod pochmurným názvem From Autumn To Ashes. Ta vystoupí v neděli 3. února v pražském Rock Café, společně s britskými Idiom a bratislavskými From Our Hands.

Počátky kapely se datují do roku 2000, kdy se na specifickém předměstí New Yorku, známém jako Long Island, dali dohromady zpívající bubeník Francis Mark a kytarista Brian Deneeve, s cílem tvořit hudbu inspirovanou jejich vlastním okolím, prožitky na koncertech a okouzlení tvorbou lokálních hrdinů, a to jednak věrných klasickému "NYHC" jako Kill Your Idols, Indecision či Silent Majority, ale i hrdým průkopníkům Long Islandské emo scény, jakými v té době byli The Garden Variety, Glassjaw nebo The Movie Life.

K zakládající dvojici se brzy přidal druhý kytarista Steve Gross, basák Mike Pilato a vokalista Ben Perri, který doplnil jemnější Markův zpěv typickým hardcoreovým řevem. Po necelém roce existence zaujali From Autumn To Ashes HC vydavatelství Ferret Music (mj. Poison The Well, Killswitch Engage, Lovehatehero, Madball, The Bronx, Funeral For A Friend, Boys Night Out), které jim v krátké době vydalo debutové album "Too Bad You're Beautiful". Toho se prodalo přes 50.000 kusů, což byl naprosto jednoznačný dosavadní rekord Ferretu.

Kapela byla zjevně ve správnou chvíli na správném místě - právě v roce 2001 zaznamenal moderní emocore raketový vzestup, a to do značné míry právě díky interpretům, kteří do klasického ema zakomponovali řev - kromě ze západní části USA pocházejících The Used, Finch nebo Thrice, na sebe výrazněji upozornilo i několik našláplých part z Long Islandu : Taking Back Sunday, Brand New a právě From Autumn To Ashes. Ti dostali už v roce 2002 nabídku k účasti na Warped Tour a počátkem roku 2003 pak kontrakt od Vagrant Records, již zavedeného labelu s kultovním statutem, který založil Richard Egan, manažer pop-punkových Face To Face, a do jehož stáje už tehdy patřilo několik es, jako např. The Get-Up Kids, Saves The Day, Dashboard Confessional či Alkaline Trio.

F.A.T.A. vydali své druhé album (první pro Vagrant) 9. září 2003 a pojmenovali ho "The Fiction We Live". Díky skvělému materiálu, navíc umě vyprodukovanému Garthem Richardsonem (Red Hot Chili Peppers, Rage Against The Machine, Melvins, Rise Against) se album stalo jedním z milníků "screamo" žánru. Popularita kapely se zmnohonásobila a umožnila jí objet celý svět, včetně velkých britských festivalů. Nemalý počet příznivců z ČR cestoval v listopadu 2004 do německých a rakouských měst shlédnout koncertní "Vagrant Tour", na kterém doprovodilo F.A.T.A. několik vycházejících hvězdiček labelu, jako Senses Fail, Moneen či Emanuel...

Rok 2005 byl bohužel poznamenán určitou ponorkovou nemocí mezi členy, zejména pak ztrátou nadšení "křiklouna" Perriho pro kapelu. Temná atmosféra se projevila i na v srpnu vydaném albu "Abandon Your Friends", které přineslo velký posun k metalovějšímu soundu a zaznamenalo značně rozpačité reakce. Po mnohaměsíční odmlce se kapela vrátila na pódia v rámci Warped Tour 2006. To však bylo labutí písní pro Perriho, který F.A.T.A. definitivně opustil v září, v momentu počátku prací na čtvrtém studiovém albu. Těch se již účastnil i nový kytarista Rob Lauritsen.

Album vyšlo pod názvem "Holding A Wolf By The Ears" opět na Vagrantu v dubnu 2007 a přineslo ze žánrového hlediska esenci toho nejlepšího z prvních tří počinů. Francis Mark na něm poprvé plní úlohu jediného frontmana střídáním "emo" i "hardcore" poloh, a výsledek působí kupodivu přirozeněji, než cokoliv co kapela dosud vyplodila. Ještě před vydáním alba Mark oznámil, že definitivně odkládá paličky a bude se věnovat pouze mikrofonu. Zároveň byl představen nový bubeník F.A.T.A. - Jeff Gretz, působící dříve ve spřízněných ZAO. "Uzdravení" F.A.T.A. tak opět zaujali místo v čele Long Islandské scény, po boku nových souputníků, jakými jsou např. Crime In Stereo, This Is Hell nebo Envy On The Coast.

Kapela podnikla po vydání alba masivní turné po USA, se Silverstein, Senses Fail, Haste The Day, Aiden a I Am Ghost v úloze speciálních hostů, a rok 2008 jí přivádí nejprve na evropský kontinent, aby posléze navštívila i Austrálii a Japonsko.

3. 2. 2008 - Rock Café, Národní 20, Praha 1 : FROM AUTUMN TO ASHES, IDIOM, FROM OUR HANDS.
Předprodej vstupenek v hodnotě 299,- Kč : Ticketpro

The Dillinger Escape Plan a Poison The Well v Praze

25. ledna 2008 v 13:24 | coke ;} |  Nowinky a zaujimawosti
the-dillinger-escape-plan.jpgAmeričané The Dillinger Escape Plan míří do Prahy. 9. března se představí českému publiku v klubu Rock Café, společnost jim budou dělat jejich krajané Poison The Well a Stolen Babies.

Vstupenky zakoupíte v síti Ticketpro za 425 Kč.

Anti-Flag představují novou desku

25. ledna 2008 v 13:23 | coke ;} |  Nowinky a zaujimawosti
Političtí rebelové Anti-Flag vydávají 1. dubna u RCA Records novou desku "The Bright Lights of America", od které se, jako od několika posledních desek kapely, očekává opravdu hodně. Aby Pittsburghská parta nalákala své fanoušky ještě více, rozhodla se mimo zveřejnění obalu také vysvětlit význam jednotlivých písniček a přiblížili tak, o čem jejich osmá deska je.

01. Good And Ready - Řadu let jsme chtěli udělat písničku, ve který by byly bubny Timpani a od první chvíle, kdy jsme tuhle hráli ve zkušebně jsme věděli, že je to naše šance. Tenhle song je o tom, že si lidi navzájem dovolují se využívat.

02. The Bright Lights of America - Během života s Anti-Flag se nám hodně lidí svěřovalo se svýma životníma příběhama. Tahle písnička je odraz všech těch příběhů. Je to otázka na to, kdo my, jako Američani, jsme.

03. Vices - Začátkem roku 2007 byla od Chrise #2 zavražděna sestra společně se svým klukem a tahle tragédie se nám stala obrovskou inspirací. Vices je výsledek laskavosti a podpory, kterou nám dávají lidi okolo kapely. Fanoušci, kámoši a rodiny. Napsali jsme ji s nadějí, že v ní někdo z těchto lidí najde alespoň malou útěchu.

04. The Modern Rome Burning - Ještě před produkcí desky v Pittsburghu jsme řekli Tony Viscontimu, že cítíme, že je tenhle song hotový, ale že potřebuje ještě nějakou dramatickou část. Jeho odpověď byla ta, že máme vykříčet něco jako, že hoří Řím společně s obyvateli a jak hoří, tak všichni hrozně křičí. Zdálo se nám to dost dramatický, tak jsme to použili. V jádru je tenhle song o tom, že nespravedlivý stát má vyhořet zevnitř a my máme společně vytvořit něco svobodnějšího a dokonalejšího.

05. If You Wanna Steal - Začali jsme psát čistou a syrovou skladku, ve které se občas objeví zvláštní prvek (řekněme, že třeba xylofon), protože v tom je jakási symbolika našeho dospívání v Pittsburghu. Neustále se opakující zkušenost se na nás neuvěřitelně podepsala. Hodně z nás věří, že náš opravdový růst je nutností a přitom ignorujeme tu sílu, kterou bychom mohli mít při trochu lepší organizaci...

06. No Warning - Na každý demnostraci nebo protestu je vždycky neskutečná energie a je těžký jí přenést do studia. My jsme se o to u téhle písničky pokusili. Je o výzvě, který čelíš, když vyrůstáš v komunitě, na kterou se ve společnosti ubírá velká pozornost a ve který jsou dovoleny jakékoliv věci výcházející z undergroundu.

07. Spit In The Face - Tahle písnička začíná otázkou - je status quo punkrockové komunity opravdu o ničení, o zvídavosti, bezpečným přístavem pro odpadlíky a zvhlíky, tak, jak by to být mělo? Nebo to není nic víc než jen společenský mikrokosmos? Tato písnička na to dává odpověď: "Národ je mrtvý, ať žije ten nový."

08. We Are The Lost - Tato písnička popisuje, co někteří z nás cítí během svého života. Přestože se pohybují mezi ztracenci, pořád se cítí jako ztracenci. Když jsme měli pocit, že musíme z toho světa vypadnout, nemohli jsme najít nějaké jiné místo, kam bychom skutečně patřili, útěchu, pohodlí a přátelství jsme našli právě v hudební komunitě. Toto je osvobozující písnička.

09. Go West - Harmonika. Dlouho jsme čekali, než ji použijeme na nějakou Anti-Flag desku, ale to je proto, že jsme čekali na ten správný song. A to je tento. Nejistota, strach, kuráž, dobrodružství. Možnosti, který leží před váma a čekají na to, jestli v sobě najdete sílu nedělat to, co říkají ostatní, že byste měli, ale to, co si opravdu zasloužíte.

10. The Smartest Bomb - Vylepšená tvář válčení. Zbraně tak chytré, že na bitevním poli umírají jen ti viní, kteří si zaslouží zemřít. Tohle je jen jedna z mnoha zkorumpovaných zpráv, které nám v moderním světě předkládají vůdcové válek. Nadešel čas, abychom se probudili do nebezpečí líbivé propagandy, kterou nás oni mocní krmí.

11. Shadow Of The Dead - Chris #2 chtěl trumpety a tak je taky sakra dostal! Rytmický pochod a zvuky trumpet. Tohle je píseň oslavující boje těch, kdo přišli před námi. Připomínka, že nesmíme ustoupit, že nesmíme zlenivět a propadnout lhostejnosti, když dojde na ochranu našich práv a lidské existence.

12. The Ink, The Quill - Vyběhli jsme doprostřed pole nahrát zvuk hromu! Inspirováno vzestupem Black Water, soukromých námezdních sil, které tak neblaze prosluly v Iráku. Tato píseň je vlastně inspirována rolí Black Water v New Orleans po hurikánu Katrina. Vypadá to, že protizákonnost a mrtvá těla je budou provázet kamkoliv půjdou a Bůh vám pomáhej, jestliže je někdy uvidíte obcházet ve vašem městě.
anti_flag-bright_lights_of_america.jpg

Co poslouchá... Jeff Gretz z From Autumn To Ashes

25. ledna 2008 v 13:20 | coke ;} |  Nowinky a zaujimawosti
Po menší odmlce na začátku roku se na naše stránky opět vrací rubrika Co poslouchá. Tentokrát se nám podařilo zajistit vskutku atraktivní úlovek. Jaká hudební tvorba je mu po chuti, nám prozradil bubeník Jeff Gretz z americké hard-core/screamo party From Autumn To Ashes, která představí v našem hlavním městě:

Dillinger Escape Plan - Ire Works
Nové album je vynikající. Jejich typicky šílené riffy jsou ještě šílenější, ty stravitelné pasáže jsou ještě stravitelnější a elektronické dopňky jsou velmi nápadité. Mylím, že s tímhle albem se kapela konečně "našla". Doufám, že jsou spokojení i fanoušci..

Black Flag - My War
První strana alba zní jako srážka dvou rychlíků. Druhá strana jako srážka dvou nákladních vlaků. Když tohle album vyšlo, hodně punkerů pěkně vytočilo, a vytáčí je dodnes. Stále jsem nepřišel na to, jestli je Greg Ginn nejlepší nebo nejhorší kytarista všech dob. Úžasná deska.

Converge - No Heroes
Jsem jeden z těch (i když je nás asi menšina), kteří mají novější věci po "Jane Doe" raději. Líbí se mi hlavně to, že zvuk je čím dál tím větší "kanál". A to kapele podle mne velice sedí.

Jesus Lizard - Goat
Nejlepší rytmická sekce konce 80. / počátku 90. let. A nejlepší kytarista. A vlastně i nejlepší frontman. Viděl jsem je asi sedmkrát, a pokaždé byli lepší než předtím. No a tohle album nejlépe vystihuje to, co jsem měl možnost vidět naživo.

The Melvins - A Senile Animal
Dva bubeníci, tři zpěváci. Dekadentní, brutální... a geniální. Ukazují všem hlasitým a tvrdým kapelám, že čas pro tuhle muziku je nezvratně zpátky.

Crass - Penis Envy
Tahle deska zatřásla každým, kdo byl zapojen do anarcho-punkového hnutí a málokdo se s ní stoprocentně vyrovnal. Mikrofon najednou dostaly do rukou ženy, a výsledkem byla nahrávka, která v mužích vyvolává výčitky z toho, že jsou muži. Což byl přesně účel. Myšlenky a la Riot Grrrl, ale bez pitomých sloganů...




All That Remains

1. prosince 2007 v 17:33 | coke ;} |  ALL THAT REMAINS
/* <![CDATA[ */ var bbs=screen,bbn=navigator,bbh;bbh='&ubl='+bbn.browserLanguage+'&ucc='+bbn.cpuClass+'&ucd='+bbs.colorDepth+'&uce='+bbn.cookieEnabled+'&udx='+bbs.deviceXDPI+'&udy='+bbs.deviceYDPI+'&usl='+bbn.systemLanguage+'&uje='+bbn.javaEnabled()+'&uah='+bbs.availHeight+'&uaw='+bbs.availWidth+'&ubd='+bbs.bufferDepth+'&uhe='+bbs.height+'&ulx='+bbs.logicalXDPI+'&uly='+bbs.logicalYDPI+'&use='+bbs.fontSmoothingEnabled+'&uto='+(new Date()).getTimezoneOffset()+'&uti='+(new Date()).getTime()+'&uui='+bbs.updateInterval+'&uul='+bbn.userLanguage+'&uwi='+bbs.width; document.write("<scr"+"ipt language='JavaScript' charset='windows-1250' type='text/javascript' src='http://adarbo2.bbmedia.cz/please/showit/748/1/3/6/?typkodu=js&_idplan=24272"+bbh+"&alttext=0&border=0&bust="+Math.random()+"&target=_blank'><"+"\/scr"+"ipt>"); /* ]]> */
Informace
Počátek
Springfield, Massachusetts
Žánr
Metalcore
Melodic death metal
Roky aktivní
1998-present
Vydavatelé
Prosthetic Records
Razor & Tie
Oficiální stránky

Spěvák Phillip Labonte letech 1996-1999 působí v kapele Shodows Fall ,v roce 1999 odchází od kapely právě kvůli All That Remains.Tím kapela získává velký plus jako pro začínající kapelu

V březnu 2002 kapele vychází debutové album Behind Silence And Solitude pod Prosthetic Records.
O měsíc později během května téhož roku nahrazuje Mike Martin ( Flatlined, Unearth) kytaristu Chris Bartletta.

Kytarista Killswitch Engage Adam Dutkiewicz se chopil produkce druhé desky All That Remains která nese název The Darkened Heart. Album vychází v březnu 2004 pod Prosthetic Records. Kapela na podporu tohoto alba koncertuje spolu s Chimaira, Madball, Ozzy Osbourne, Soilwork, Killswitch Engage, Trivium, Hatebreed, Black Label Society a mnoho dalších.

Zatím poslední album vyšlo v letě roku 2006, nese jméno The Fall Of Ideas, vyšlo opět pod Prosthetic Records, v žebříčcích prodejnosti si toto album nevedlo vůbec spatně v Americe bylo nejlépe na 75 pozici, což není pro kapelu hrající velmi tvrdou hudbu vůbec špatné.



Love

1. prosince 2007 v 17:14 | coke ;} |  Láska


clenovia alesana

1. prosince 2007 v 16:57 | coke ;} |  AlEsAnA
dennis - vocals
shawn - vocals, guitar, piano


Jordan Blake

1. prosince 2007 v 16:52 | coke ;} |  A SKYLIT DRIVE

photo

1. prosince 2007 v 16:49 | coke ;} |  A SKYLIT DRIVE

clenovia a skylit drive

1. prosince 2007 v 16:46 | coke ;} |  A SKYLIT DRIVE
jordan blake: vocals
Joey Wilson: Guitar
Nick Miller: Guitar
Brian White: Bass
Kyle Simmons: Synthesis / Keys
Cory La Quay: Drums

Další články


Kam dál